Zázrak zrození - vrh B

Dlouhá a trnitá cesta vedla ke zrození našeho vrhu B. O to vděčnější jsem, že můžu hrdě hlásat do světa, že ty tři uzlíčky štěstí máme a vrtí se nám v porodní bedýnce. 

S úsměvem vzpomínám, jak jsem s horečkou a šíleným kašlem jela krýt Arminku přes celou republiku, krytí proběhlo málem o půlnoci a na zpáteční cestě nám na dálnici auto dalo na srozuměnou, že tohle krytí bude fakt drahé :) S vděčností vzpomínám na okamžiky z období březosti, které bylo krásné a poklidné. A s pokorou vzpomínám na porod, který bohužel neproběhl podle představ, ale naštěstí vše dopadlo dobře. Arminčin porod totiž bohužel nepostupoval jak měl, respektive prakticky nepostupoval vůbec. Na řadu proto přišla naše veterinární klinika, kterou naštěstí máme opravdu co by kamenem dohodil. Původně jsme tam jely s tím, že Army dostane oxytocin a uvidíme, zda se porod rozběhne. Kontrolní sono ale ukázalo, že v bříšku se nachází mrtvý plod a je tedy nutné udělat císařský řez. Bez váhání jsme berušku připravili na operaci a s nervy na pochodu nezbylo než čekat a doufat, že to dobře dopadne. A dopadlo! 

Doma se nám teď tetelí 2 holčičky a 1 kluk, jsou velcí asi jako morče a jsou nejkrásnější na světě :) Dnes jsou na světě 13 dní, mají za sebou první stříhání drápků, první odčervení i první zkušenost před objektivem fotoaparátu, i když svou kratičkou modelingovou kariéru prospali :) Arminka je úžasná máma, jako byla i u vrhu A, možná snad ještě lepší, je-li to vůbec možné. Je báječná a já se jí snažím podstrojovat a pomáhat co jen je v mých silách. 

Občas mě přepadne myšlenka, co se asi mohlo stát, že to štěňátko umřelo. Jestli jsem mohla udělat něco líp? Veterinářka i přátelé - zkušenější chovatelé - mě ujišťují, že ne, že to je prostě příroda. A o tom je chovatelství. O tom naučit se být vděčný za to, co máme. Za každý váhový přírůstek štěňátek, za zdravou fenu. O pokoře.